Aktuality
Kateřinské babské hody 2023V sobotu 25. listopadu se v soběšickém kulturním domě uskutečnil již třetí ročník Kateřinských babských hodů. Babské hody byly v minulém století považovány za „odlesk“ tradičních svatováclavských hodů, které se v Soběšicích konají každé září. S dvouměsíčním odstupem se tak (nejen) soběšické ženy oblékají do krojů, Číst dále »- Kateřinské babské hody budou 25. listopadu 2023Hodový výbor Soběšice, z.s. ve spolupráci s KS Omega Vás srdečně zve na Kateřinské babské hody, které se uskuteční v sobotu 25. listopadu 2023 od 19:00 v sále kulturního domu v Soběšicích! Těšit se můžete na karičky (ženské lidové tance) v podání soběšických žen, na dobré jídlo, pití, zpěv, bohatou tombolu a samozřejmě tu nejlepší společnost. K Číst dále »
- Ohlédnutí za soběšickými hody 2023Třetí zářijový víkend patřil už tradičně Soběšickým hodům. Ve dnech 16. a 17. září tak Soběšice opět ožily hodovým veselím a navrch jsme se si užili slunečních paprsků i nadstandardně teplého počasí, které hody doprovázelo po celý víkend. Ačkoliv loni hrozilo, že naše oblíbená dechová hudba Galáni z Přibyslavic už svoje řemeslo pověsí na Číst dále »
- Dary do tombolyRádi byste podpořili dobrou věc? Přispějte sponzorským darem do tomboly! Tradiční součástí hodů (ať už václavských nebo kateřinských babských) bývá každoročně tombola. Je to velmi vděčné a oblíbené zpestření večerní zábavy a my se snažíme ji naplnit různými cenami: věcnými, zážitkovými, vtipnými, drobnými, ale i hodnotnými. Každý rok proto Číst dále »
- Soběšice zaplavilo hodové veselí, aneb soběšické hody 2021Předposlední víkend v září patří v Soběšicích už tradičně Svatováclavským hodům. Letos se uskutečnily ve dnech 18.–19. září a krásné počasí doslova lákalo vyrazit do ulic spolu s průvodem krojovaných. Za doprovodu dechové hudby Galáni z Přibyslavic prošel průvod celými Soběšicemi, stárci si vyzvedli svoje stárky a poté všichni Číst dále »
Historie a současnost
Nejstarší dochovaná zmínka o Soběšicích pochází z 13. století, kdy území Soběšic daroval král Václav II. řádu brněnských sester dominikánek. Soběšice nabyly samostatnosti až v roce 1849, kdy byla ustanovena obecní samospráva, tedy starosta, obecní výbor a zastupitelstvo. Do té doby byly Soběšice součástí řečkovického panství. Soběšice byly sloučeny s Brnem v roce 1971 a od roku 1990 jsou součástí městské části Brno-sever, do které náleží v současnosti také Husovice, Lesná, Černá pole a Zábrdovice.
V roce 1896 vznikl v Soběšicích Sbor dobrovolných hasičů a v témže roce také Tělovýchovná jednota Sokol, která se podílela na organizaci soběšických hodů od dob svého vzniku.
Vesnice náležela k farnosti Obřan, kde se nachází kostel zasvěcený svatému Václavovi, proto Soběšice slaví patronské hody svatováclavské, ačkoliv nyní náleží farnosti husovické. Kniha „Z minulosti Soběšic“ (autor Ladislav Bartoš) zmiňuje také existenci hodů kateřinských (nebo jinak „babských“), které pořádal Turistický oddíl mládeže, odnož TJ Sokol, pro dospělou veřejnost kolem svátku svaté Kateřiny a na kterých vystupovaly v krojích výhradně soběšické ženy. Konaly se ovšem pouze od roku 1979 do roku 1987. Nejdříve v prostorách kulturního domu, později v sokolovně. Kvůli nevyhovujícím prostorám sokolovny bylo pořádání babských hodů v roce 1987 ukončeno. V roce 2019 Hodový výbor Soběšice ve spolupráci s Kulturním střediskem Omega uspořádal 1. ročník obnovených Kateřinských babských hodů a tím po 32 letech obnovil původní hodovou tradici.
V roce 1923 se prvním obecním kronikářem stal František Bartoš, jehož kronika je uložena v Archivu města Brna. Byl v obci revírníkem a společensky respektovanou osobností. Zkoumání historie Soběšic se věnoval také jeho syn Ladislav Bartoš, který v roce 1989 vydal knihu „Z historie Soběšic“.
Soběšice ve 20. století žily velmi bohatým společenským životem. Kromě Sboru dobrovolných hasičů a TJ Sokol zde působilo mnoho dalších spolků a organizací: včelaři, zahrádkáři, pobočka Mahenovy knihovny nebo Červený kříž. Společenský život byl podpořen také stavbou kulturního domu v roce 1963, kde působil divadelní spolek, probíhaly plesy či filmová promítání.
Zdroj: BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. 2. upravené a doplněné vydání. Brno: OS Ostrá horka, 2014, 223 s.
Průběh a organizace soběšických hodů
Organizaci svatováclavských hodů v Soběšicích se od počátku 20. století věnovala TJ Sokol Soběšice. Mezi odnože Sokola v Soběšicích patřil také oddíl kopané a turistický oddíl mládeže. Právě oddíl kopané zřídil pro účel pořádání soběšických hodů hodový výbor, který působil až do roku 1986. Poté činnost hodového výboru ustala a první obnovené hody proběhly až v roce 1998. Při této příležitosti byl zřízen o několik let později v roce 2004 nový samostatný Hodový výbor Soběšice, o.s. (dnes z.s.), který se organizaci hodů (po četných personálních změnách) věnuje dodnes.
Nositeli hlavního hodového koloritu je krojovaná chasa, z které se profilují čtyři stárkovské páry, z nichž jeden stárkovský pár je hlavní. Hlavní stárkovský pár má za úkol organizovat krojovanou chasu, zajistit nácviky československé besedy, lidových písní, vyzdobit, uklidit a připravit celý hodový areál, vč. přinesení, odkornění, vyzdobení a postavení hodové máje. Důležitou součástí krojované chasy jsou také děti, které nacvičují moravskou besedu a tu potom tancují pod májou na sobotní odpolední zábavě. Klíčovou postavou hodového procesí je pan Franc, který vede průvod obcí a před zahájením tance čte hodové paragrafy a předává stárkům hodové právo. Na programu pro děti se podílí spolek Soběšice dětem či Skautský oddíl Soběšická devítka.
Domy hlavních stárek se vyznačují ozdobenou májkou. Před zahájením sobotního průvodu čekají doma a jsou postupně vyzvedávány svými stárky a krojovaným průvodem. Po vyzvednutí všech stárek se krojovaný průvod odebírá ke klášteru sester Klarisek, kde jsou hody požehnány farářem a stárky přinášejí na oltář symbolické dary v podobě chleba, vína, mouky a vinné révy. Poté je zahájena odpolední a následně večerní hodová zábava na Sokolské zahradě. Nedělní den začíná krojovanou mší v klášteře sester Klarisek a odpoledne pokračuje hodovými dozvuky s cimbálovou muzikou.